Hnanice od roku 1989 do současnosti

     Po roce 1989 se před obcí Hnanice otevřely nové možnosti rozvoje, a to především zřízením původního hraničního přechodu do Rakouska a vyhlášením Národního parku Podyjí. Zejména oživení průjezdné dopravy pres hranice vyvolávalo potřebu odpovídajících služeb a příslib nových pracovních příležitostí.


Vývoj obce po roce 1989
     Po „sametové revoluci" v listopadu 1989 život v obci nadále stagnoval. Bylo zřejmé, že Místní národní výbor ve střediskové obci Šatov již není schopen plně zajistit rozvoj obcí Hnanice, Havraníky i Šatov. Občanský výbor, který byl jakousi prodlouženou rukou MNV, také nebyl schopen dalšího vývoje a stagnoval. S vědomím občanů naší obce, že je velice potřebné se od střediskové obce osamostatnit a pokusit se přivést obec k novému rozkvětu tak, aby se zde našim občanům, mladým i starým, dobře žilo, se začalo velice vážně uvažovat o osamostatnění obce. Lidé ztratili důvěru ve stávající systém samosprávy. Tato nedůvěra pramenila i z toho, že jsme jako obec ležící v bezprostřední blízkosti státní hranice neobdrželi státní dotaci na pomoc pohraničí na výstavbu a rekonstrukci rodinných domů, zatím co obce, které s hranicí neměly vůbec nic společného, tento příspěvek obdržely. Tehdy byli občané k rozvoji obce zcela apatičtí. Jak by také ne, když tehdejšími státními a stranickými orgány byla obec určena k zániku, neby­la zde doporučována nová výstavba. Ještě na sklonku šedesátých let se dá hovořit o zájmu lidí na zkrášlení své obce. Místní komunikace, do té doby prašné, se postupně upravily živičným povrchem, kolem domů v centu obce se vystavěly chodníky, upravila se veřejná prostranství. Na těchto akcích budovaných převážně v akci „Z", bylo přítomno několik desítek lidí, od dětí až po ty nejstarší. Odměna za práci byla vskutku symbolická, limonáda pro děti, pivo a demižon vína pro dospělé. Velice aktivně pracovaly společenské organizace, svaz žen, zahrádkáři. TJ Sokol a mládežnici. V tuto dobu bylo vidět, že občané drží více při sobě. Po sloučení obce do střediskové obce v Šatově v roce 1976 se nezájem lidí počíná projevovat. Když do obce šlo peněz málo, tak od doby sloučení prakticky nepřišlo nic. To se již snad naplňovala výše vzpomínaná usnesení či rozhodnutí o zániku obce. Dokonce bylo rozhod­nuto, že se z obce Hnanice, která byla do počátku minulého století městysem, stane osada Šatov - Hnanice.         Naštěstí byla reakce občanů tak odmítavá, že tento návrh neobstál a obec zůsta­la obcí, i když bez národního výboru.
     A tak uběhlo dlouhých 14 let než se starobylá, příhraniční obec Hnanice, ležící v překrás­ném přírodním prostředí, mohla stát opět obcí samostatnou.


I. volební období - volby do obecních zastupitelstev listopad 1990.
      S pocitem, že se podaří dostat obec na vyšší úroveň a že se zvýší životní úroveň v obci, přicházeli občané k listopadovým volbám v roce 1990 do zastupitelstva obce. K těmto volbám byly podány dvě kandidátky, kandidátka nezávislých kandidátů a kandidátka ČSL. Do zastupi­telstva byli z řad nezávislých zvoleni Jiří Musil, Zdeňka Kořínková, Antonín Havrlík a Josef Kořínek, z řad ČSL pak Lubomír Jelínek, František Oselka a Zdeněk Sova. Neuvolněným starostou obce byl zvolen Jiří Musil, zástupkyní starosty pak Zdeňka Kořínková. Na místo účetní a administrativní pracovnice byla přijata paní Anna Juřenová. První zasedání obecního zas­tupitelstva bylo 27. prosince 1990. K osamostatnění obce, tedy k odloučení od střediskové obce Šatov, došlo k 1. lednu 1991, kdy zároveň vznikl Obecní úřad Hnanice. Kancelář byla zřízena v bývalém skladu vedle zasedací místnosti a slouží svému účelu dodnes.
Toto první jednání zastupitelstva bylo pro další vývoj v obci velmi významné. Uskutečnilo se v době, když ještě nebyl Obecní úřad Hnanice oficiálně podle zákona zřízen. Snad pod dojmem toho, že se obci dlouhá léta nemohlo pokračovat ve výstavbě inženýrských sítí, rozhodlo zas­tupitelstvo ještě do konce roku 1990 podat na Okresní úřad ve Znojmě žádosti na výstavbu splaškové kanalizace s čističkou, dokončení skupinového vodovodu, (který se tehdy budoval již několik let, a jehož dokončení bylo v nedohlednu), pročištění rybníka a výstavbu nových bytů v obci. Díky tehdejšímu rychlému rozhodnutí zastupitelstva, došlo k realizaci v následujícím období. Pro výstavbu nové bytové jed­notky se musel během velice krátké doby. (během 24 hod.), zajistit investor akce, předpoklá­dané náklady, dodavatel, zdůvodnění potřeb atd. Tenkrát šlo o čas a rychlost jednání. Vše se podařilo a obecní dům se 4 byty slouží od roku 1994 nájemníkům.
     Nový hraniční přechod Hnanice - Mitterretzbach se začal stavět v roce 1992. Současně s výstavbou přechodu se postupně rekonstruovala silnice II. třídy č. 413 z Hnanic do Znojma. Obě tyto velké investiční akce byly financovány přímo státem, mimo obecní rozpočet. Projekt silnice nepočítal s výstavbou splaškové a dešťové kanalizace, s uložením kabelů, odsunutí silnice od bytové zástavby apod. Kabely VN na novou celnici byly projektovány pod východním okra­jem obce. Podařilo se projekt změnit a vést je vedle silnice. Tím se ušetřili nemalé finance na přívodu kabelů VN k nově postavené trafostanici v proluce vedle hasičské zbrojnice. Výstavba nové trafostanice byla nezbytná pro umožnění el. vytápění domů, protože stará trafostanice kapacitně nestačila. S kabelizací sítí nízkého napětí, veřejného osvětlení a místního rozhlasu se začalo v roce 1992 a I. etapa byla dokončena v roce 1994. Z části obce zmizely nevzhledné betonové sloupy s venkovními el. rozvody.
     Kabelizace el. rozvodů byla provedena asi ve 2/3 obce. Obec opět doplatila na nedokonalou práci Min. živ. prostředí ČR, které program vytápění elektřinou rozjelo a zčásti i finančně podporovalo. Občanům, kteří změní systém vytápění z pevného paliva na elektrické, byl slíben příspěvek ve výši 25.000,- Kč. Tento příspěvek obdržely opět obce daleko od Národního parku Podyjí. Z 13 obcí ležících v ochran­ném pásmu Národního parku Podyjí nedostal tento příspěvek žádný občan. Pro vysoké provozní náklady občané od tohoto systému vytápění odstupují.
     Současně s upraveným projektem silnice byly zahájeny projektové práce na splaškovou kanalizaci v obci a čističku odpadních vod.

     Nejdříve se uvažovalo o výstavbě kořenové čistírny, projekt by zajistila rakouská strana. Tato čistírna má kromě nesporně nižších pořizovacích nákladů výhodu v tom, že provozní nák­lady jsou minimální. V naší republice však nebyl tento systém rozšířen a nebyl podporován ze Státního fondu životního prostředí ČR.
     K výstavbě biologických kořenových čistíren odpadních vod se uskutečnil v kulturním domě celostátní seminář, kterého se zúčastnil tehdejší ministr životního prostředí ing. Jindřich Dejmal a hlavní referát přednesl doc. ing. Katzman z vídeňské univerzity.  
     Proto se musela postavit ČOV klasická. Na výstavbu jak ČOV a oddílné splaškové kanalizace se podařilo zajistit podporu ze SFŽP a také bezúroč­nou půjčku. Do zkušebního provozu byla ČOV a celý systém splaškové kanalizace uveden v roce1994. Scházející rozvody skupinového vodovodu byly v obci dokončeny hned v roce 1991. V tomto roce se podařilo zajistit finance a zrealizovat akci pročištění obecního rybníka. Výše zmiňovaná rekonstrukce silnice č. 413 byla zkolaudována v roce 1994. Současně s ní byly nově položeny chodníky na ul. Znojemské, na nám. sv. Wolfganga a ul. Danižské.
Prodej budovy starého obchodu z majetku obce na nám. Sv. Wolfganga byl realizován v roce 1992. Obchod koupily Pozemní stavby Znojmo a zrekonstruovaly jej na penzion Devět mlýnů, ubytovací kapacita s možností příjemného posezení do té doby v obci scházela.


Program obnovy venkova
     Naše obec se jako jedna z prvních přihlásila 15.7.1991 k Programu obnovy venkova. Při vyhlašování projektu vládou ČR byla obec vybrána spolu s obcí Adršpach a Mutěnín ke vzorovému zpracování celého projektu. Pro obec to mělo význam zejména v tom, že celý projekt byl hrazen státem. Zpracováním projektu byl pověřen ing. arch. Alfréd Knopp z tehdejšího VÚVA Brno a ing. Jan Kruml z Ateliéru obnovy vesnice Brno. V rámci tohoto projektu byl zpra­cován Místní program obnovy venkova, se kterým byli na besedě seznámeni občané obce. Program je průběžně aktualizován a daří se jednotlivé akce realizovat. Obec se pak 1.6. 1993 přihlásila i do Spolku obnovy venkova.


Národní park Podyjí
     Národní park Podyjí byl vyhlášen v roce 1991. Naše obce je jedna ze 13 obcí ležících v ochranném pásmu tohoto národního parku. Jedná se o nedotčenou krajinu v nádherném mean­dru pohraniční řeky Dyje. Je jen velkou škodou, že se při vyhlašování NP zapomnělo na vyjádření obcí, které se vyhlášení bezprostředně dotklo. Na rakouské straně, kde je nepoměrně menší část parku, došlo k vyhlášení až po projednání se všemi dotčenými orgány a vlastníky.
     Naše obec je vlastníkem cca 90 ha lesa, který byl převeden bezúplatně na Správu NP Podyjí Znojmo. Samozřejmě jsme hned, jak jsme tuto skutečnost zjistili (a to bylo při zapisování historického majetku obce v r. 1993), žádali o vrácení lesů - jako všechny obce v ochranném pásmu NP.  


Mimořádné volby 6. listopadu 1993
     Protože z obecního zastupitelstva odstoupili 3 členové zastupitelstva, Lubomír Jelínek, Zdeněk Sova a František Oselka a tím klesl počet členů zastupitelstva pod 7, požádal starosta obce Ministerstvo vnitra ČR o vyhlášení mimořádných voleb do zastupitelstva obce Hnanice. Termín byl stanoven na  6.11.1993.
     Jako důvod uváděli odstupující členové nesouhlas s prací starosty obce. Ten svolal veřejnou schůzi občanů, na které vysvětlil podrobně občanům vzniklou situaci a odpověděl na nařčení, které odstoupivší členové roznesli po obci. Občané, kteří se sešli ve velké většině, vyslovili starostovi i zbývajícím členům zastupitelstva důvěru.
     Volby ve stanoveném termínu byly vážně ohroženy, protože odstoupivší členové nenavrhli do zákonem stanoveného termínu, tedy do 20. 9. 1993 zapisovatele či zapisovatelku místní voleb­ní komise a starosta nemohl zapisovatele jmenovat. Nakonec se funkce zapisovatelky ujala paní Jana Sovová a starosta ji dodatečně se souhlasem Okresního úřadu jmenoval zapisovatelkou. Do devíti členného zastupitelstva obce byly postaveny opět dvě kandidátky. Kandidátka Sdruženi" nezávislých kandidátů a kandidátka Moravskoslezského demokratického bloku. Do zastupitelstva byli z řad nezávislých zvoleni Jiří Musil, Zdeňka Kořínková, Josef Kořínek, Antonín Havrlík, Pavel Havlíček a Růžena Semančíková. Z kandidátky MDB pak Veronika Cilečková, Jiří Horecký a Zdeněk Sova.
     Starostou obce byl jednohlasně zvolen Jiří Musil, zástupkyní pak Zdeňka Kořínková. Zároveň dochází i ke změně na místě účetní a administrativní pracovnice. Místo paní Křišťálové tuto práci vykonává paní Hedvika Rožoková.


Adventní vánoční strom
Počínaje rokem 1993 se pravidelně pořádá na náměstí sv. Wolfganga rozsvícení adventního stromu s besídkou a vystoupením dětí z Mateřské školy a Základní školy v Šatově. Z počátku se vozil každoročně nový smrk. V roce 1997 se však k tomuto účelu vysadil menší smrček, který se ozdobí el. svíčkami. Každé z přítomných dětí obdrží balíček. Na finančním zajištění se podíle­jí téměř všichni podnikatelé z obce. Při této příležitosti je kolem celého náměstí zavěšeno vánoční barevné el. osvětlení.


II. volební období
      Volby do obecních zastupitelstev dne 17. a 18. 11.1994. Do těchto voleb kandidovaly dvě volební strany: Sdružení nezávislých kandidátů a koalice politických stran KDU-ČSL a ČMSS.
Do sedmičlenného zastupitelstva obce byli zvoleni z řad nezávislých Jiří Musil, Zdeňka Kořínková, Antonín Havrlík, Pavel Havlíček a Veronika Cilečková. Z řad politických stran pak Vladimír Raška a Rudolf Sova. Neuvolněným starostou obce byl opět zvolen Jiří Musil a zástupkyní starosty Zdeňka Kořínková.
      Od 1. 10. 1997 vykonává funkci účetní a administrativní pracovnice paní Dagmar Šremrová. I v tomto volebním období se zahajují další významné investiční akce zajišťované jak Obecním úřadem tak přímo státem.
      V roce 1997 byla dokončena II. etapa kabelizace NN, VO a MR, a to dokončení ul. Danižské až po starou trafostanici a vedle ul. Znojemské byla postavena nová autobusová zastávka s čekárnou.
      V roce 1998 byla v celé obci provedena kabelizace telefonní sítě a zahájena rekonstrukce objektu bývalého Kartexu na (5 malometrážních obecních bytů, které byly předány do užívání nájemníkům v listopadu 1999.)
      4. června 1998 byli zástupci obce přijati předsedou Parlamentu ČR ing. Milošem Zemanem a převzali od něj nový prapor obce a znak obce.
     Na sklonku roku 1998 se zahájila plynofikace celé obce, která byla dokončena v listopadu 1999.
     V rámci Programu obnovy venkova se získala finanční dotace na rekonstrukci věžních hodin a na opravu sakrálních staveb - kapliček, které byly poničeny a zbourány po roce 1945. Na křižovatce silnice Fládnické a polní cesty do Devíti mlýnů stojí kaplička se sv. Vojtěchem, patronem vinařů, vedle polní cesty pod Havranickou skálou stojí kaplička sv. Wolfganga, které­mu je zasvěcen kostel na náměstí v Hnanicích. Obnovou těchto staveb v našem katastrálním území chceme docílit toho, aby se ráz krajiny dotvořil tak, jak byl znám z dřívějších dob.
     Také soukromí podnikatelé začali v obci s realizací svých investičních záměrů. Na náměstí sv.Wolfganga byl vystavěn penzion „Vinohrad" s kuželnou. Vedle ulice Znojemské naproti Obecnímu úřadu stojí směnárna. Přízemí mateřské školy je zrekonstruováno na Salon služeb. Vedle celnice vyrostla nová restaurace „Astra" s cukrárnou, směnárnou a Salonem služeb. Vedle ulice Znojemské je situována prodejna keramiky a na začátku ulice Okružní pak Salon Magic- Haar.


III. volební období
      Volby do obecního zastupitelstva dne 13. a 14. II. 1998. Do těchto voleb kandidovalo Sdružení nezávislých kandidátů, KDU-ČSL a nezávislý kandidát. Do sedmičlenného zastupitelstva byli zvoleni za nezávislé Jiří Musil, Zdeňka Kořínková, Josef Kořínek, Antonín Havrlík a nezávislý kandidát Jiří Dudešek. Za KDU-ČSL pak Jiří Cileček a Zdeněk Sova. Účetní a administrativní pracovnicí byla do odchodu na mateřskou dovolenou paní Dagmar Šremrová a od 1. května 2000 slečna Jana Koutná.
     2. 2. 1999 se naše obec přihlásila do nově vznikajícího Sdružení vinařských obcí DANIŽ, jejímiž zakládajícími členskými obcemi jsou ještě obce Šatov, Havraníky, Chvalovice, Dyjákovičky a Vrbovec. Předsedou tohoto Sdružení, které se v roce 2000 rozšířilo až na 36 vinařských obcí znojemského okresu, je zvolen na toto volební období starosta obce Hnanice Jiří Musil a vedením účetnictví obec Hnanice. Předmětem Sdružení je zejména rozvoj vinařské tu­ristiky přihlášených obcí, propagace vinařství, obnova sklepních ulic, zajišťování financí na jednotlivé projekty i na realizaci těchto projektů.
     Dne 12. 6. 1999 proběhla na náměstí sv. Wolfganga významná církevní slavnost. Byl posvěcen nový zvon, který byl posléze jeřábem vynesen na kostelní věž a usazen vedle stávajícího zvonu.
Při této příležitosti byly pak posvěceny atributy obce, prapor a znak. Kolem kostela byly vysázeny lípy na počest všech kněží, kteří v naší farnosti působili od roku 1945. Této akce se i několik těchto kněží zúčastnilo a krátkým zastavením a pomodlením u každé lípy tyto slovan­ské stromy požehnalo. Za doprovodu dechové hudby a zpěvu církevních písní se průvod odebral k nově postaveným kapličkám sv. Vojtěcha a Wolfganga, aby je zúčastnění církevní hodnostáři posvětili.

 
Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Obecní úřad Hnanice
mapka hnanice
tel., fax: 515 232 133
 podatelna@obechnanice.cz
alt alt
alt alt
mapový server
autobusové spojení
alt
blond1
Hlášení o pálení
199-banner
Přehled událostí
<<  Březen 2019  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
      1  2  3
  4  5  6  7  8  910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
Anketa
Který název Hnanic se Vám více líbí?