Citáty z kronik

1663 - Marie Kochová byla přistižena ve vinohradě při krádeži hroznů. Za trest musela stát dvě hodiny na pranýři s hrozny na krku.

1663 - Mezi Šatovem a Hnanicemi, blízko státní hranice, měli šatovští postavenu šibenici. Rakouští občané z vesnice na druhé straně hranice šibenici neměli, a jelikož jí potřebovali k výkonu trestu, požádali šatovské o její zapůjčení. Se žádostí neuspěli, neboť šatovští po poradě sousedům oznámili, že „šibenici postavili ze svých prostředků pro sebe a své děti“.

30. 8. 1743 Vídeň - císařovna Marie Terezie potvrzuje městečku Hnanicím právo týdenního trhu, který se od nepaměti koná v sobotu.

19. 9. 1781 císař Josef II. potvrzuje městečku Hnanicím právo týdenního trhu, udělené Marií Terezií.

Za vlády Marie Terezie a Josefa II. se na venkově platily daně zrním. Z tohoto důvodu se stavěly sýpky, do kterých se toto zrní přiváželo z celého kraje. V Hnanicích je také taková sýpka. Zdi jsou z kamene více jak metr silné a jsou klenuté. Sýpka je rozdělena na poschodí, které drží dva silné dřevěné sloupy. Nad klenutím je půda.

24. 10. 1792 císař František II. opět potvrzuje právo trhu, originál je proveden na pergamenu v německém jazyce, pečeť přivěšena na černožluté hedvábné stuze a uložena v dřevěné schránce.

1936 - Ve zdejším kostele byl velmi cenný obraz madony, který byl odsud odvezen, když Hnanice přestaly být poutním místem. Kostel má dva vchody. Jižní vchod, který se teď nepoužívá, má původní vrata s kováním a starým zámkem, který je mistrovské dílo středověku. K severnímu vchodu byl postaven přístavek se stříškou. Tato stříška zakrývá částečně reliéf nad vchodem.

Říjen 1939 - Při odchodu financů a četnictva bylo na ně pliváno a sprostě nadáváno „českých psů“ aj., za stálého volání „Sieg Heil“ a „Heil Hitler“. Hraničáři museli opustit s bolestí v srdcích a se slzami v očích svoje pozice.
České matky s dětmi v náručí s pláčem volaly za českými vojíny, aby je neopouštěli a aby je vzali s sebou.

1945 - Do pohraničí se začali stěhovat zemědělci, řemeslníci i dělníci. Obsazovalo se pohraničí českým lidem. Každý na své místo. Do pohraničí se však dostaly i živly takové, které chtěly z toho těžit a lacino se dostat k majetku. Bylo jich hodně a užíval se pro ně název „zlatokopové“ - a vžil se tak, že ti kteří zůstali v zázemí, nazývali zlatokopy všechny, kteří do pohraničí šli, byť to byli poctiví a pracovití dělníci nebo zemědělci. Teprve čas a ostrá protiopatření oddělily plevy od zrna. Poctiví pracovníci zůstali. Zlatokopové odešli, nebo byli vysídleni a mnohého postihl též zákon.

1945 - Na vyčištění celnice u hranic bylo vysláno 10 Němců. Spadlé cihly, omítka i hnůj, vše bylo vyklizeno. Později se tam ubytovalo družstvo ruské pohraniční policie. Tito byli často navštěvováni ženami německého původu z naší obce i z druhé strany hranic. Rusové přecházeli přes hranice, kdy se jim chtělo. Dovedli se veselit a rádi se napili. Až rozkaz generálního štábu hlavní týlové armády SSSR vydal zákaz o přecházení hranic a my se pak s ruskými vojáky rozloučili. To bylo někdy před novým rokem.

1945 - Také pytláci zde byli. Je zde dost vysoké (srnci i jeleni) a na ty bylo stříleno z vojenských pušek. Rusové stříleli vše, co jim přišlo do cesty a třeba i z automatu. Aby rána byla účinnější, pytláci upilovávali špičky nábojů…

Úroda hroznů od r. 1945 až do 49 byla dobrá. Obvzlášť v r. 1946 byla mimořádně hojná. Já jsem vylisoval ze třech měřic 45 hl vína. Jen na daních z vína bylo z Hnanic odvedeno půldruhého milionu Kč. Kupovaly se nové sudy a do sklepů se zaváděla elektřina. Při kvašení moštu byly sklepy celý týden zamořené. Byli tady ještě někteří starousedlíci a ti se vyjádřili, že celý život neviděli tak hojnou úrodu.

1946 - Nákup plemenného býka na aukčním trhu v Hradišti.

Únor 1946 - Při odsunu bylo povoleno každému Němci vzít s sebou až 50 kg svého majetku. Stalo se, že ženy měly oblečeny až osm sukní a muži dva obleky, v čemž se jim nebránilo. Dokonce jedna žena si nesla s sebou obraz Hitlera.

Březen 1946 - Vzpomenuto presidenta T. G. Masaryka povstáním a jednou minuta ticha.

Červenec 1946 - Obecní strážník dostává 500,- měsíčně. Za bubnování vždy á 20,-. Předsedovi stanoveno 800,- měsíčně. Náměstkovi a radním dohromady 2 000,- ročně, pokladníku 3 000,-. Dávka ze psů 50,- za luxusního 100,- ročně. Za přidělený jetel vybírat nájemné 200 až 250 Kčs. Plat zvoníka 200 Kčs. Uklizečka kanceláří 150 Kčs měsíčně.

1946 - Při výplatě za obilí se sráží 16,- Kč z každého 100 kg (proč nevím).

1946 - Malý pohraniční styk znamená, že možno přecházet přes hranice do nejbližší vesnice v Rakousích a oni zase k nám. Do Hnanic přišel se sousedy starosta z Retzbachu, abychom se dohodli o opravě hraniční cesty. Jezdili též do mlýna s mletím… Při práci u hranic jsme si často pohovořili o práci, úrodě a jiných selských starostech i s Němci. Vyměňovali jsme si cigarety a dávali ochutnat víno.

1947 - Jednání o vysídlení žen z horního konce. Předseda hájí obě ženy, že vypomáhají dobře rolníkům a že to není vše pravdou, co se o nich vypravuje. A jedna z nich je tuberkulózní a tato nemoc způsobuje náchylnost k větší intensitě pohlavního života…

1947 - Zavolán sedlák XY za neoprávněné vyvezení hnoje z č.p. 76, který nebyl osídlen. Ten odpovídá, že hnůj tak ležel bez užitku po tři roky a ztrácel svojí hodnotu a nikdo jej neodvezl. Že se zase někdo chce po něm vozit.

1947 - Nepravidelná dojížďka pro vejce zaviňuje špatnou dodávku.

Duben 1947 - Obecní býk na prohlídku do Dyjákoviček…

Září 1947 - Stavba nového hřbitova.

Září 1947 - Zakoupen na aukci v Moravských Budějovicích obecní kozel. Skočné za jednu kozu stanoveno na 50 Kčs.

Prosinec 1947 - Scelování pozemků - protože pole byly rozdělené na malé kousky půl až měřicové, přikročilo se ke scelování pozemků, které řídil inženýr geometr Straka. Obec měla povinnost zaopatřit dostatečné množství kolíků a kladiva na zatloukání. S inženýrem chodili dva až čtyři muži, kteří k této práci byli určeni. Přivezeno ze Šatovského nádraží dostatečné množství sádovců (dlouhé opracované kameny) a složeny u hřbitova. Ty se potom rozvážely do terénu, ke každému zaraženému kolíku. Na obecních pozemkách se sázely kameny společně, na polích si je sázeli vždy společně se sousedem.

1947 - Že jsme měli málo slámy, což zavinilo sucho, bylo rozhodnuto, že se sláma zaopatří z Čech. Na tuto cestu se přihlásili tři občané, kteří se postarají o naložení slámy do vagónů a odeslání do Hnanic.

1948 - V lednu napadlo hodně sněhu a utvořily se závěje i dvoumetrové, takže jsme byli bez spojení s druhými obcemi. Určena pracovní povinnost na prohazování sněhu. Silnice se prohazovala až za hranice našeho katastru a potom silnice k Šatovu  a sice jen tak, aby mohl projet autobus. Na vhodných místech se udělaly výhybky. Teprve potom projel sněhový pluh a prohazovala se celá šíře silnice.

1948 - z neznámé příčiny vyhořel lesní porost u skály nad hotelem devíti mlýnů o výměře 1 ha.

1948 - Mařátovi Tomášovi povoluje se mlácení po živnostensky, jeho vlastní mlátičkou. Zákaz chození přes pole a dělání pěšinek.

1948 - Předseda hlásí o zajmutí celého stáda krav, které byly bez dozoru na cizím. Tento dobytek byl uzavřen na č.p. 75. Byl to dobytek z devíti mlýnů - jedenáct kusů. Dobytek byl sehnán dopoledne a teprve večer byla po něm poptávka. Byla mu ustanovena pokuta 1 000 Kčs, kterou ale dosud nezaplatil a pase dál na zakázané louce.
Hnanická škola je jednopatrová výstavná budova, pokryta červenou krytinou. Zřejmě lákala letce jako úl. Poblíž školy dopadlo sedm bomb. Krátery dvou, které poškodily Hnanickou silnici, byly zarovnané, ostatní zůstaly, třebaže na poli překáží, ještě je nikdo nezavezl. Osmá bomba padla do údolí mezi Sovův a Horecký kopec.
Blesk prý uhodil do kostelní věže, srazil kříž a věžní kouli na špici. Při opravě tam byly nalezeny listiny o vzniku obce a kostela. Tyto listiny byly doplněny a znovu zazděny. Věž při pohledu ze zdola zdá se nesouměrná, proto je docela možné, že byla opravovaná.

Požár v kostele
1948 - Ve zdejším kostele se konají pobožnosti vždy v neděli od 10 do 11 hodin, které přichází sloužit šatovský farář. Oheň vznikl pravděpodobně od odložené kaditelnice. Oheň byl zpozorován teprve v noci asi ve dvě hodiny, službu konajícím financem Josefem Hekrlem. Vzbudil zvoníka, člena kostelní rady a společně oheň uhasili. Shořela kostelní roucha a jedna umělecká socha. Byla prý to socha panny Marie, která byla vyřezána z lipového dřeva.

1949 - dávka ze psů 80 Kčs
- zakoupen provaz ke zvonu za 526,20 Kčs

Tank německý, poškozený a jízdy neschopný stál v uličce za humny u hřbitovní zdi. Děti si na něm hrávali, nějaké součástky, které mohl kovář potřebovat, si odmontoval. Každým rokem se dělaly sbírky kovů, ale tank tam stál až do roku 1949. Přišli montéři, kteří autogenem tank rozkouskovali a odvezli do sběru.

Znojmo si pozvalo v roce 1949 odborníky, vědátory a umělce z Prahy, aby zpracovali umělecká díla, staré památky a stavby Znojemska a okolí. Rotunda bude opravena, omítka bude seškrabána tak, aby byla odkryta původní malba. Zpracování těchto odborníku vydá Znojmo tiskem. Znojemská rotunda je zajímavá tím, že tyto staré malby nejsou příběhy z bible, ale z českých dějin. V jednom pásmu je král Vratislav s údělnými knížaty a v druhém je legenda o Přemyslu oráči. Tito odborníci navštívili též Hnanice, podívali se na náš památný kostel a odtud jeli do Podmolí.

V roce 1949 až 50 byla ještě nouze o textilie. Přicházely občas poukazy na několik košil, jindy několik pracovních kalhot nebo boty, šátky, sukně. Při nejbližší schůzi se tyto rozdávaly poukazy a dělo se tak, že se udělaly lístečky podle počtu občanů. Bylo-li 6 poukazů, na šest z těchto lístků se napsalo číslo poukazu. Lístky se vložili do klobouku, zamíchaly se a dávali se občanům vytahovat. Kdo si vytáhl poukaz, při příštím rozdělení už lístky netahal. Stalo se také, že ten, co lístky psal a dával do klobouku, vložil lístek na poukaz pod koženou pásku v klobouku a když tahal, snadně si jej pod páskou našel.

1950 - Hřiště bylo vyměřeno na křižovatce silnice do Znojma, pod silnicí Fladnitzkou. Ale teprve v r. 1950 bylo dohotoveno dobrovolnou brigádou (bez odměny) a členy nedávno založeného JZD.
Celé hřiště bylo naorané a rovnáno těžkou a dlouhou kolejnicí. Tyto práce provedl Martin Jan se svým traktorem. Byly mu zaplacené jen pohonné látky. Když bylo hřiště hotové, byl smluven přátelský zápas. Členové pléna místního národního výboru, proti výboru JZD jednotného zemědělského družstva). Byl to podnik více pro zábavu. Samaritáni byli zásobeni vínem a likéry. Hráči jednotlivě se při hře chodili k nim posilňovat…

Pozemky za protektorátu byly některé v rakousku a rakušané opět měli pole u nás.

Polí bylo dostatek a některé zůstaly ladem. Proto M.N.V. ohlásil, že pro zájemce se budou přidělovat pole a ať si každý vezme tolik, kolik si troufá obdělat. Němci obdělávali půdu kravičkama, nebo měli volky. Pokud mi známo byl tady jen jeden pár koní. Noví hospodáři volky prodávali a kupovali koně. Roku 1949 zůstali tady jen tři volci a v roce 1950 už nebyl žádný.

 
Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Obecní úřad Hnanice
mapka hnanice
tel., fax: 515 232 133
 podatelna@obechnanice.cz
alt alt
alt alt
mapový server
autobusové spojení
alt
blond1
Hlášení o pálení
199-banner
Přehled událostí
<<  Září 2019  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
        1
  2  3  4  5  6  7  8
  9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      
Anketa
Který název Hnanic se Vám více líbí?