Řeka Dyje

     reka_dyjeDyje (Thaya) je řekou dvou zemí a dokazuje, že příroda nezná hranic. Vzniká u městečka Raabs an der Thaya soutokem Moravské a Německé Dyje. Delší a vodnatější Německá Dyje pramení v Rakousku jihovýchodně od Gmündu u obce Schweiggers ve výšce 593 m n.m., Morávská Dyje pramení jihovýchodně od města Třešť ve výšce 653 m n.m. Na své pouti od Raabsu až k soutoku s řekou Moravou na česko-slovensko-rakouském pomezí urazí Dyje vzdálenost 235,4 km a protéká přitom jak údolími, tak rovinami, městy, městečky i vesničkami, napájí hned pět vodních děl a v délce několika desítek kilometrů tvoří státní hranici mezi Českem a Rakouskem.
     dyje_rekaMezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem vytvořila jedinečné kaňonovité údolí, jehož ochrana je zajištěna vyhlášením bilaterálního Národního parku Podyjí – Thayatal. Dyje se v něm vine četnými meandry v délce 40 km a klesne přitom o téměř sto výškových metrů.
     Ač je to s podivem, tak právě zde, v místě nejvyšší zákonné územní ochrany, je řeka „přiškrcena“ dvěma přehradami: Vranov (1934) a Znojmo (1966). Nárazové špičkování elektrárny Vranov podstatně ovlivňuje i život v řece: původní parmové pásmo se změnilo na pstruhové, a tak je i částečně využíváno. Řeka je zde přesto oživena celou plejádou různých vodních rostlin i živočichů. Žije tu například vranka obecná, ostroretka stěhovavá, či pstruh potoční. Dříve hojný lipan podhorní je však dnes již vzácností. Kromě ryb je na řeku vázán také ledňáček říční, skorec vodní, vydra říční a v poslední době se šíří bobr evropský. V zimě se zde pravidelně objevuje kormorán velký. A řeka plyne dál…

 

Devět mlýnů

nppNa území dnešního Národního parku Podyjí, kde řeka vytvářela již od 11. Století stabilní hranici mezi dvěma státy a etniky, bylo ve středověku osídlení velmi sporadické. V hlubokém údolí vzniklo jen několik samot, hamrů a mlýnů využívajících vodní sílu Dyje. Největší koncentrace těchto staveb byla ve zdejší lokalitě historicky nazývané Devět mlýnů. Nejstarší písemná zpráva o nich pochází z roku 1497, kdy král Vladislav II. Obnovil a potvrdil klášteru klarisek ve Znojmě všechna darování a výsady.
     Je zajímavé, že název Devět mlýnů se vztahuje na lokalitu, kde jsou patrné pozůstatky pouhých šesti mlýnů. Zbývající tři ležely níže po proudu, a to mezi šestým mlýnem Papírna a ústím Hájského potoka. Nejpozději koncem 18. Století však byly tyto mlýny zničeny zřejmě v důsledku častých povodní. Na konci II. Světové války byly pro jednotlivé mlýny používány tyto názvy:

•    Opuštěný Zemský mlýn
•    Pekárna, majitel Weithofer zde provozoval i pekárnu
•    Moderní Gruberův mlýn, měl denní výkon 10t obilí
•    Hotel Gruber s kapacitou 57 pokojů
•    Judexův mlýn, funkční
•    Papírna, kde se od 20. let vyráběl papír

     Překotný poválečný vývoj byl byl i předzvěstí definitivního zániku soustavy mlýnů. V roce 1945 byli německy mluvící vlastníci násilně vystěhováni, po roce 1948 byly cenné historické objekty mlýnů vojsky Pohraniční stráže postupně zlikvidovány. Dnes po nich nalezneme pouze malebné jezy čeřící tok řeky, zbytky náhonů, kamenných zdí a zarostlé základy hospodářských budov.

„Zůstaly jen vzpomínky na bílá stavení mlýnů a zvonivý zpěv řeky Dyje“ (Bruno Kaukal)

 

hotel_gruber

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

mlyn

 

 

Dříve obytný dům mlynářské rodiny se proměnil v Hotel Gruber na počátku třicátých let 20. století. Podle pamětníků v této době do oblasti Devíti mlýnů kousek od slavné vinice Šobes přicházelo trávit své dovolené stále více vídeňských rodin. Návštěvníkům nabízel hotel téměř 60 pokojů a jeho restaurace měla pětistovku míst.

 
Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
Obecní úřad Hnanice
mapka hnanice
tel., fax: 515 232 133
 ouhnanice@volny.cz
alt alt
alt alt
mapový server
autobusové spojení
alt
logo geocaching
Přehled událostí
<<  Říjen 2017  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
        1
  2  3  4  5  6  8
  9101112131415
16171819202122
232425262729
3031     
Anketa
Který název Hnanic se Vám více líbí?